Ale jak to tak známe: chceš-li pobavit Boha, seznam jej se svými plány do budoucna. A tak znenadání se objevil “Co-vid” a po několika dnech padlo rozhodnutí: ZŮSTAT NA BALI.  Nikdo nevěděl, co se děje, ani co se bude dít. Ale pocit nejistoty tady na Bali, nebo v ČR? Nebylo moc o čem zvažovat. Jen to byl zvláštní pocit rozhodnout se a nevědět, zda blízké přátelé, či rodinu, uvidím třeba alespoň v tom stejném roce, nebo třeba až za pár let…

Před pár týdny to byl rok, kdy jsme na Bali s přítelem přiletěli. Plán byl 2 měsíce, plán byl zůstat ve stejném domečku jako v roce předchozím, protože na těch pár týdnů nemá smysl hledat něco nového.

A jak je to teď? Jaké to je nyní se dívat na ten rok zpětně?

Díky za online svět

Často se mě lidé ptají, co vlastně na tom Bali dělám. Já se vždy zastavím a nevím, co říct, chce se mi totiž jen říct – žiju, žiju svůj Život. A co děláte Vy?

Když jsem si kdysi přála jet na Bali (jezdím sem od roku 2013), neplánovala jsem to jako dovolenou pro Sebe, ale přesunutí života. Takže ať už Vaše každodenní rutina vypadá jakkoli, představte si jen, že ji přesunete do jiné země, ale jinak se nic nezmění, jen kulisy, případně časové pásmo (ano, to mi dává dodnes občas zabrat :-D)

Co se změnilo?

Před rokem se hodně lidí vyděsilo, někteří dříve, někteří později a tak chvíli opravdu fungovali tak, jakoby šlo o život. Začaly se objevovat více projevy lidskosti, pomoci, podpory… Ale co se dělo dál? Po chvíli to začalo opadávat a hodně věcí v online světě začalo gradovat. Kurzů je více než dříve, prodejů a propagací je všude více než dříve. Více než kdy dříve na Vás z jedné strany někdo mluví o tom, jak musíte být jedineční, jinak nejste dost… Na druhé straně, jak musíte mít dostatečné rezervy, jinak jste nezodpovědní, na třetí straně že musíte udělat svůj digi produkt a prodávat jej, jinak nebudete vydělávat,…

Na mě to celé ale zapůsobilo jinak. A vím, že i na spoustu z Vás. Celé to přineslo zamyšlení nad smyslem, nad etikou celého prodeje, nad hodnotami ve vlastním životě.

Co je pro Vás opravdu podstatné?

Kam směřujete?

Co to přináší Vám?

Jaký je obraz Vašeho “cíle”? Vašeho spokojeného já?

Najednou jsem znovu začala slyšet upracované Ženy, které padaly vyčerpáním, namísto času s rodinou ponocovaly s počítačem a klienty. A já se znovu zamýšlela nad tím, zda tohle je opravdu ten náš obraz úspěšného podnikání?

Jak je možné, že zkušené podnikatelky šíří svůj “busy” pracovní (denní i noční) život a ukazují to jako známku úspěchu? Opravdu jsme to jako lidé – či jako Ženy dotáhly sem? Tohle si pro Sebe přejeme? Tohle obdivujeme?

Mám jasno a podporuji Ženy v tom, kdo jsme

Občas se kouknu na ten chaos (je jedno v jakém státě) a zeptám se sama Sebe: opravdu si myslíme, že Ženy (a věřím, že nejen Ženy), které sice vydělávají vyšší částky, ale pracují po nocích, prezentují se jako zaneprázdněné, že toho mají hodně a tím tedy jako úspěšné, vnímají tak svou hodnotu, svou nepostradatelnost, opravdu si myslíte, že to je to, co nám na světě opravdu chybí? Opravdu je to to, co nás a “naše” děti posune v životě k srdečnosti, lidskosti a prožívání štěstí? OPRAVDU? Co když je i tohle téma, které nás tato doba má naučit? Co my si z toho bereme? Jak nasloucháme? A komu?

A tak jsem vděčná za každou jednu z Vás, která mi napíše, že to vnímá stejně a naopak hledá cestu jinou, než tu “na oko úspěšnou”. Protože tím se dostáváme znovu k té stejné a již známé otázce…

Další články, které by Tě mohly zajímat...